Daňový systém České republiky je podobný daňovým soustavám většiny vyspělých zemí, zejména evropských. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z přímých daní, které jsou přímo vyměřovány poplatníkovi s ohledem na jeho majetkovou a důchodovou situaci, a z nepřímých daní, které jsou vybírány a placeny v cenách zboží.
Daň z příjmů fyzických osob řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ve znění dalších předpisů). Od roku 2008 byla zavedena jednotná sazba pro daň z příjmů fyzických osob, která je stanovena ve výši 15 % ze základu daně, tzv. superhrubé mzdy.Z měsíčního příjmu nad 108 024 Kč tzv. solidární daň zvyšuje sazbu ještě o 7 %. Za zaměstnance odvádí tuto daň zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (podnikatelé) si výši daně vypočtou na základě daňového přiznání.
Poplatníky daně jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky (mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, tzn. pobývají zde alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce) nebo daňovými nerezidenty. Daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.
Aby se zamezilo nežádoucímu dvojímu mezinárodnímu zdanění, uzavírají mezi sebou státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Pokud máte bydliště v obou smluvních státech, rozhoduje takzvané středisko životních zájmů, tedy kde máte užší osobní a ekonomické vztahy. Na stánkách Ministerstva financí najdete přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku. V současnosti má Česká republika takové smlouvy s 86 státy.
Daňový rezidentČR má na území ČR bydliště, čímž se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat, nebo se zdržuje na území ČR, pobývá zde fyzickyalespoň 183 dnův daném kalendářním roce.
Daňový nerezident nemá v ČR bydliště ani zde obvykle nepobývá), anebo se na území ČR sice obvykle zdržuje, ale za účelem studia či léčení, nebo to o něm stanoví mezinárodní smlouva.
Daň z nemovitých je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., (ve znění pozdějších předpisů) a jsou jí zatíženy pozemky a stavby.
Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí a poplatníkemje vlastník pozemku.
Předmětem daně ze staveb a jednotek je na území České republiky zdanitelná stavba - budova, podle katastrálního zákona nebo inženýrská stavba a jednotka. Poplatníkem je vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky.
Přiznání k dani z nemovitých věcí se podává do konce ledna kalendářního roku a běžným datem splatnosti daně je poslední květnový den. Pokud tento vychází na víkend, posouvá se obvykle na první červnové pondělí.
Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrována a provozována v České republice a jsou používána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Vozidla používaná výlučně pro osobní potřeby jsou od silniční daně osvobozena.
Poplatníkem silniční daně je fyzická nebo právnická osoba, která je provozovatelem vozidla zapsaného v registru vozidel a je v technickém průkazu. Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do: 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince.
Na území České republiky je již od roku 1995 užívání některých pozemních komunikací zpoplatněno a stanovuje se podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (mýtné) nebo podle časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (časový poplatek). Časový poplatek pro vozidla do 3,5 tuny lze uhradit na kalendářní rok, jeden měsíc nebo na deset dnů prostřednictvím zakoupení ročního (1 500 Kč), měsíčního (440 Kč) nebo desetidenního kupónu (310 Kč). Více informací najdete na stránkách Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí nahradil dosud zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (357/1992 Sb.).
Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházející se na území České republiky, právem stavby nebo spoluvlastnickým podílem na nemovité věci.
Daň je poplatník povinen platit prostřednictvím zálohy (kterou je povinen sám vyčíslit) ve výši 4 % sjednané ceny.Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je nutné podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo správy svěřenského fondu.
Daň z přidané hodnoty (DPH) upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. jedná se o nejdůležitější nepřímou daň daňového systému České republiky. Platíme ji všichni ve většině nakupovaného zboží a služeb a odvádějí ji prodejci a dodavatelé. Platí tři sazby DPH: základní sazba DPH je 21 %, první snížená sazba DPH je 15 % (potraviny, nealkoholické nápoje, zdravotnické pomůcky, vodné a stočné, teplo, městská doprava, časopisy a noviny, ubytovací služby, vstupné na kulturní akce, kompletní výčet obsahuje příloha č. 2 a 3 zákona o DPH) a druhá snížená sazba DPH je 10 % (na léky, knihy a kojeneckou výživu).
Spotřební daň je státem zaváděna buď za účelem regulace ceny určitých komodit na trhu nebo pro zvýšení příjmu státního rozpočtu a upravuje ji zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Spotřební daně také mohou sloužit jako účinný prostředek ke snižování poptávky po škodlivém zboží. V České republice jsou předmětem daně tzv. vybrané výrobky, kterými jsou minerální oleje, líh, pivo, víno, meziprodukty, tabák, tabákové výrobky a daň tvoří většinou více než 50 % ceny zdaněného zboží. Poplatníky jsou kupující výrobku, protože daň je obsažena v ceně výrobku.
Zaměstnanci mohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Pokud si vyplňujete daňové přiznání sami, bez daňového poradce, musíte ho podat (a také daň z příjmů zaplatit) do 1. dubna. Kdo podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob přes daňového poradce, musí do 1. dubna předložit finančnímu úřadu plnou moc, ze které vyplývá, že daňového poradce podáním přiznání k dani z příjmů pověřil. Termín pro podání se tak posouvá na 1. července.
V daňovém přiznání můžete základ daně snížit o odčitatelné položky a o další daňová zvýhodnění.
Zákonnou úpravu slev na dani upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokud jste zaměstnaní, můžete řadu těchto slev uplatnit buď měsíčně, nebo na konci roku na základě tzv. ročního zúčtování daní, které provede váš zaměstnavatel. Výsledkem tak může být vrácení přeplatku daně z příjmů. Uplatnit můžete například daňové zvýhodnění na poplatníka, daňové zvýhodnění na dítě, bonus nebo daňové zvýhodnění na manželku nebo manžela.
Odčitatelné položky upravuje § 34 zákona o daních z příjmů a odečítají se od základu daně. Z takto sníženého základu daně se pak vypočítá 15 % daň z příjmu. K odčitatelným položkám patří: úroky z úvěrů, soukromé životní pojištění, penzijní spoření, příspěvky odborům, dary. Od základu daně je dále např. možné odečíst i ztrátu z minulých let v případě, že jste jako OSVČ v jednom roce dosáhli ztráty a v dalším roce naopak vysokého zisku.
Na stránkách Finanční správy naleznete online Databázi aktuálních daňových tiskopisů a Daňový kalendář.
Více informací o daňovém systému v České republice najdete zde.