Za jakých podmínek mohu dostat výpověď?
Jsou dva způsoby skončení pracovního poměru, buď dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo výpovědí danou zaměstnavatelem zaměstnanci. Dohoda je dvoustranná smlouva uzavřená dobrovolně mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, v níž je dohodnuto, za jakých podmínek a k jakému dni pracovní poměr zaměstnance u zaměstnavatele skončí. K uzavření dohody nemůže zaměstnavatel nikdy zaměstnance nutit. Výpověď je jednostranný úkon, kdy se zaměstnavatel (i zaměstnanec) rozhodne, že se zaměstnancem pracovní poměr ukončí, a k tomu nepotřebuje souhlas zaměstnance. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů.
Pracovní poměr může být rozvázán jen:
- dohodou,
- výpovědí,
- okamžitým zrušením,
- zrušením ve zkušební době,
- k datu stanoveném ve smlouvě na dobu určitou.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru je založena na svobodné a souhlasné vůli zaměstnavatele a zaměstnance na rozvázání pracovního poměru. V tomto případě končí pracovní poměr sjednaným dnem. Vzor dohody o ukončení pracovního poměru neexistuje. Obsah a forma dohody závisí jen na rozhodnutí smluvních stran. Nesmí chybět datum uzavření dohody a datum, k němuž má pracovní poměr skončit, jasné určení obou stran (zaměstnance i zaměstnavatele) a jejich podpisy. V dohodě musí být uvedeny důvody rozvázání pracovního poměru, požaduje-li to zaměstnanec. Uvedení konkrétních důvodů v dohodě je důležité zejména kvůli přísnějším podmínkám pro podporu v nezaměstnanosti. Dohoda musí mít písemnou formu, jinak je neplatná, a musí z ní být patrná vůle smluvních stran ukončit konkrétní pracovní poměr podle § 49 odst. 1 zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.). Jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru vydá zaměstnavatel zaměstnanci.
Výpověď musí být dána písemně (formu výpovědi stanovuje zákoník práce) a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Je dobré nechat si potvrdit doručení výpovědi, aby následně doručení a tím i platnost výpovědi nemohly být zpochybňovány. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance, činí 2 měsíce (nejde-li o okamžitou výpověď, viz níže) a při splnění zákonných podmínek je platná i bez souhlasu druhé strany. Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Naproti tomu zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v zákoně (§ 52 zákoníku práce):
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách;
d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí;
e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku dlouhodobě zdravotní způsobilost;
f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce;
g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci;
h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.
Toto je jen stručný výčet, v případě dotazů kontaktujte EURAXESS centrum nebo konzultujte situaci s advokátní kanceláří.
Při výpovědi ze strany zaměstnavatele vzniká v určitých případech právo na vyplacení odstupného, které zaměstnanci přísluší jen tehdy, když s ním zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr z organizačních důvodů nebo proto, že už nemůže práci vykonávat pro nemoc z povolání či pracovní úraz. Jsou-li důvodem výpovědi organizační důvody, má zaměstnanec nárok na odstupné až ve výši 3 průměrných měsíčních mezd (záleží na délce pracovního poměru), jsou-li to zdravotní důvody, odstupné činí 12 průměrných měsíčních mezd. Na odstupné při skončení z výše uvedených důvodů máte nárok, pokud vám dá zaměstnavatel výpověď, pokud s ním uzavřete dohodu o skončení. Zákon stanovuje jen minimální výši odstupného, které však může být zvýšeno (např. v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele).
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem (dle § 55 zákoníku práce) je výjimečné opatření s okamžitými právními následky. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být zaměstnavatelem dáno písemně a doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné pouze tehdy:
a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit zaměstnanci, jinak je neplatné.
Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době: zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení, zaměstnanec je dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, když je zaměstnankyně těhotná nebo zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo když zaměstnankyně/zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou.
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době (dle § 66 zákoníku práce) může z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu podat zaměstnavatel i zaměstnanec. Zaměstnavatel však nemůže ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Písemné oznámení o zrušení pracovního poměru musí být doručeno druhému účastníku a pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.
Skončení pracovního poměru sjednaného na dobu určitou (dle § 65 zákoníku práce) končí uplynutím doby sjednané při uzavírání pracovní smlouvy a obě strany projevily souhlas s tím, aby pracovní poměr trval pouze po určitou, smluvně vymezenou dobu. Byla-li doba trvání pracovního poměru určena na dobu konání určitých prací, je zaměstnavatel povinen upozornit zaměstnance na skončenítěchto prací včas, zpravidla alespoň 3 dny předem. Za zaviněné porušení této povinnosti by zaměstnavatel mohl být postižen uložením pokuty za porušení pracovněprávních předpisů, pracovní poměr však skončí uplynutím sjednané doby.
Co se stane, když přijdu o práci?
Máte právo, nikoliv povinnost, evidovat se na úřadu práce. Máte-li zájem o zprostředkování zaměstnání úřadem práce, musíte si podat žádost u místně příslušného úřadu práce podle místa vašeho pobytu.
Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají podle zákona o zaměstnanosti stejné právní postavení jako občané České republiky a mají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na podporu v nezaměstnanosti mají dále nárok cizinci s trvalým pobytem, uděleným azylem či doplňkovou ochranou na území České republiky. Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká za stejných podmínek jako pro občany ČR, tedy jsou-li vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, podali-li žádost o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a splňují-li zákonem stanovenou podmínku, tedy že v rozhodném období 2 roky zpětně od data podání žádosti získali zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců, nebyl s nimi rozvázán pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance a nejsou poživatelem starobního důchodu.
Doba, po kterou jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, se započítává jako účast na důchodovém pojištění po dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti (nejvýše po dobu tří let, i když vám už nenáleží podpora v nezaměstnanosti). Plátcem zdravotního pojištění je stát. Při ztrátě zaměstnání, pokud nejste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, jste povinni platit si své zdravotní pojištění.
Cizinci s dlouhodobým pobytem nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, nemohou vstoupit do evidence uchazečů o zaměstnání a přestávají být účastníky veřejného zdravotního pojištění.
Pokud jste v České republice na základě povolení k dlouhodobému k pobytu za účelem vědeckého výzkumu (vědecké vízum), pak ztráta zaměstnání obvykle také znamená ukončení vaší dohody o hostování. Ministerstvo vnitra v rozhodnutí o zrušení platnosti dlouhodobého pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí vám výjezdní příkaz. Ve stanovené lhůtě musíte z území České republiky vycestovat. V případě, že si nejste jisti, obraťte se na nejbližší EURAXESS centrum pro radu.
Podpora v nezaměstnanosti
Ztráta zaměstnání je velmi nepříjemnou zkušeností a k finančnímu překlenutí nezbytné doby nezaměstnanosti máte (ode dne podání žádosti) nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na úřadu práce v místě trvalého pobytu osobně podáte žádost o zprostředkování zaměstnání a zároveň žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Při první návštěvě na úřadu práce budete potřebovat: platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo trvalého pobytu, doklad o ukončení pracovního poměru, doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti, potvrzení o ukončené náhradní době (např. návrat z mateřské dovolené), potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a potvrzení o výši průměrného výdělku nebo evidenční list důchodového pojištění.
Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku - 5 měsíců, nad 50 let do 55 let věku - 8 měsíců, nad 55 let věku - 11 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti bude v prvních 2 měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhli ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo podle posledního vyměřovacího základu. Pokud ukončíte zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, výše podpory v nezaměstnanosti bude 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Mnoho informací o životních a pracovních podmínkách a volných pracovních pozicích registrovaných Úřadem práce ČR najdete na evropském portálu EURES, kde můžete zdarma vložit svůj životopis do databáze CV online, do které mají přístup čeští zaměstnavatelé.