Vzdělávací systém

Vzdělávání v mateřské škole je určeno dětem ve věku od 3 do 6 let. Mateřské školy jsou zpravidla samostatné právní subjekty a zřizují je obvykle obce.

Školy mohou od rodičů vybírat příspěvek na částečnou úhradu nákladů, v soukromých a církevních školách není úplata za vzdělávání omezena. Poslední předškolní rok je ve veřejných a státních školách bezplatný. Rodiče dále přispívají na stravování.

Péči o děti mladší tří let zajišťují jesle, jejichž zřizovateli jsou zpravidla velké obce, které je také financují.

Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání nebo na výchovu v rodině. Do školy jsou přijímáni žáci, kteří k 1. září příslušného školního roku dovršili šest let věku. Délka povinné školní docházky základního vzdělávání je 9 let. Povinná školní docházka se vztahuje na občany České republiky, na občany členských států Evropské unie, na jiné cizince, kteří mají na území ČR trvalý nebo dlouhodobý pobyt, a na azylanty, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky.

Školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího roku. Letní prázdniny jsou v červenci a v srpnu. Jarní prázdniny trvají jeden týden, krátké prázdniny jsou na podzim, dále jsou prázdniny o Vánocích, o Velikonocích a na konci prvního pololetí.

Vzdělávání ve veřejných a státních základních školách je bezplatné.

Typy škol:

• Základní škola (státní nebo soukromá): devítiletá povinná školní docházka rozdělená do dvou cyklů, 1 . a 2. stupeň.
• Gymnázium: osmileté nebo čtyřleté.
• Konzervatoř: osmileté konzervatoře umožňují studentům dokončit základní vzdělání a plynule pokračovat ve výuce střední úrovně.
• Speciální škola: děti se zdravotním postižením mohou být integrovány do speciálních tříd základní školy, anebo mohou navštěvovat školu speciální.

V posledních několika letech bylo schváleno domácí vyučování, které je novým školským zákonem kodifikováno jako individuální vzdělávání a které povoluje ředitel spádové školy. Jako alternativní vzdělávací programy byly zavedeny waldorfská škola a škola Montessori.

Pro hodnocení výsledků studia slouží v České republice hodnotící systém známek od 1 (nejlepší) po 5 (nejhorší). Žákům jsou v polovině a na konci každého školního roku vydávána souhrnná hodnocení (tzv. vysvědčení), na nichž jsou uvedeny známky za jednotlivé předměty. Pokud žák v celkovém hodnocení na vysvědčení na konci školního roku neprospěl, do dalšího ročníku nepostupuje. Mimořádně nadaného žáka lze na žádost rodičů a po doporučení školského poradenského zařízení přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování ročníku předchozího.

Střední školy se člení na tyto základní typy:

• gymnázia.
• střední odborné školy.
• střední odborná učiliště.
• konzervatoře (poskytují umělecké vzdělávání).

Střední školy jsou obvykle veřejné, ale mohou být i soukromé, příp. církevní. Výuka je bezplatná. Školné se platí pouze v soukromých, příp. církevních školách.

Předpokladem pro přijetí na střední školu je absolvování povinné školní docházky a splnění podmínek přijímacího řízení, jehož obsahem může být přijímací/talentová zkouška.

Hodnocení žáků z jednotlivých předmětů, je jak průběžné, tak i závěrečné, a hodnocen je i celkový prospěch. Žáci dostávají vysvědčení v pololetí a na závěr školního roku. Studium ve všeobecných i odborných oborech středního vzdělání je ukončeno maturitní zkouškou. Dokladem o složené maturitní zkoušce je vysvědčení o maturitní zkoušce vydávané školou na předepsaném tiskopise. U středního vzdělání s výučním listem žáci po úspěšném složení závěrečné zkoušky získávají vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Vzdělávání v konzervatoři se zpravidla ukončuje absolutoriem a absolventi získávají titul diplomovaný specialista (DiS.).

Terciální vzdělávání je studium navazující na úplné střední vzdělání s maturitou. Terciární vzdělávání poskytují vysoké školy (univerzitního i neuniverzitního typu) a vyšší odborné školy, které předávají spíše prakticky zaměřené vzdělání.

Vyšší odborné vzdělávání

Vzdělávací programy vyšších odborných škol mají v denní formě vzdělávání délku 3 roky, zdravotnické programy 3,5 roku, a to včetně odborné praxe. Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí. Podstatnou složkou tohoto typu studia je praktická příprava v oboru. Uskutečňuje se formou praktického vyučování ve škole nebo formou odborné praxe na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají se školou uzavřenu smlouvu.

Ke studiu se přijímají uchazeči, kteří získali střední vzdělání s maturitní zkouškou, na základě přijímacího řízení. Je možné hlásit se na více škol zároveň.

Vyšší odborné školy mohou vybírat školné. Na veřejných školách je jeho maximální výše stanovena vyhláškou o vyšším odborném vzdělávání, a to podle finanční náročnosti oboru (2 500 - 5 000 Kč). Školné je splatné ve dvou splátkách. Výše školného není v soukromých (resp. církevních) subjektech omezena.

Vzdělávání se ukončuje absolutoriem. Absolvent získává vyšší odborné vzdělání doložené vysvědčením o absolutoriu a diplomem absolventa vyšší odborné školy s označením diplomovaný specialista (zkratka DiS., uvádí se za jménem).

Vysoké školy

Zákon člení vysoké školy na dva typy – instituce univerzitní (univerzity), které poskytují všechny typy studijních programů (bakalářský, magisterský a doktorský), a neuniverzitní, které poskytují převážně programy bakalářské a programy doktorské neposkytují vůbec. Většina vysokých škol má statut veřejné vysoké školy a mohou být zřizovány a zrušovány pouze zákonem. Univerzita obrany a Policejní akademie ČR mají statut státní vysoké školy a jejich zřizovateli je Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.

Soukromé vysoké školy mohou působit pouze jako právnické osoby po schválení Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na základě kladného vyjádření Akreditační komise.

Na všech univerzitních vysokých školách je zavedeno třístupňové studium (bakalářské, magisterské a doktorské). Standardní vysokoškolské studium může tedy trvat nejméně tři a nejvíce sedm let. Doktorský studijní program může následovat po ukončení magisterského a standardní doba studia je 3-4 roky.

Minimální podmínkou pro přijetí na vysokou školu je ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou. Uchazeči se mohou hlásit na více oborů. O počtu přijímaných studentů a o konkrétních podmínkách přijímacího řízení rozhodují vysoké školy samy.

Podle vysokoškolského zákona je vzdělávání na veřejných vysokých školách bezplatné (s výjimkou poplatků: za úkony spojené s přijímacím řízením, za prodlužování studia nad stanovenou dobu, za studium dalšího programu, za studium v cizím jazyce).

Uspořádání akademického roku závisí na jednotlivých školách. Začíná většinou v říjnu a je rozdělen na dva semestry, zimní a letní, po kterých následuje zhruba pětitýdenní zkouškové období. V červenci a v srpnu jsou letní prázdniny.

Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

Studium v bakalářském programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce, a absolventům se uděluje titul bakalář (Bc.) nebo bakalář umění (BcA.), které se uvádějí před jménem. Studium v magisterském programu se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Absolventi získávají titul magistr (Mgr.), magistr umění (MgA.), inženýr (Ing.), inženýr architekt (Ing. arch.). Výjimku tvoří studenti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny, kteří studium ukončují státní rigorózní zkouškou a získávají titul doktor medicíny (MUDr.), zubní lékař (MDDr.) a doktor veterinární medicíny (MVDr.). Všechny uvedené tituly stojí před jménem. Studium v doktorském programu se ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Uděluje se titul doktor (Ph.D.). Výjimku tvoří teologie, kde se uděluje titul doktor teologie (Th.D.). Oba tituly stojí za jménem.

Celoživotní vzdělávání a odbornou přípravu zajišťují školy včetně škol vysokých, zaměstnavatelé, orgány veřejné správy a samosprávy a jejich vzdělávací instituce, nestátní neziskové organizace včetně profesních a komerční subjekty.

Školy realizují především ucelené vzdělávání dospělých poskytující stupeň vzdělání, a to v jiné než denní formě (večerní, dálková, distanční nebo kombinovaná). Vysoké školy mohou poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů, které mohou být orientovány na výkon povolání (např. další vzdělávání pedagogických pracovníků) nebo zájmově (např. univerzity 'třetího věku'). Organizace (podniky, instituce, orgány státní správy) poskytují vzdělání pro své zaměstnance. Pro absolventy všech typů škol, kteří nenalezli uplatnění na trhu práce, jsou určeny tzv. nespecifické rekvalifikace.

Absolventi studia v jiné než denní formě na středních či vyšších odborných školách, popř. na vysokých školách získávají po složení předepsaných zkoušek osvědčení nebo titul stejné platnosti jako ve studiu denním. Po absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení.